Radek je jedním z nich. Po ukončení pobytu v „ústavní péči“ skončil na ulici, kde žije pro běžné chodce v málem neviditelném světě. Tam, v kruté realitě mezilidských vztahů… žijí ti, kteří nikomu nescházejí.
Pro ně je sladkým mámením dobře myšlená, všude číhající jednorázová pomoc. Zamotal se do toho a točí se v koloběhu života na ulici: uživatele jednorázové pomoci a vězení.
Jeho těžký život mu můžeme alespoň odlehčit tím, že jsme jeho náhradní rodinou.
Dokázali byste hodinu bez přestání jíst? Pro Radka, když má příležitost, je jídlo jediná radost a chvilkové potěšení. Když už začínáme zvedat oči, aby mu ze všeho toho tláskání nebylo špatně, upokojí nás slovy „nebóóój…“ a dá si šťastně další jogurt:)
